Pamatuju si tu slávu, když se v Brně rozjížděl internet. Bylo mi asi 18 let a ucházel jsem se o brigádu, v rámci které bych přesvědčoval majitele firem, aby si na internetu vytvořili svou prezentaci.

Začal internet, mnohými přehlížený. Zatím.

Pak jsme zjistili, že tam najdeme skoro všechno a začali jsme si ho skrze prohlížeče prohlížet, procházet, dokonce jsme se v něm naučili surfovat 🤫

Začal internetový prohlížeč první, druhý, třetí…

Dnes si ale všímám, že bez internetu už některé věci neumím zjistit a zajistit. Jsem na něm často. Denně.

A tak mě nedávno napadlo, co tím veškerým prohlížením přehlížíme? 👀

Několik nápadů se ozvalo:

Nebo dokonce o od sebe samého!

A tak si občas listuju v moudrých knihách, které jsem si koupil papírové i přesto, že je mám i v audioverzi.

Občas někomu zavolám o radu či názor a zaženu ten dojem, že obtěžuju (namísto gůglení a chatování).

Míjím samoobslužné poklady, protože chci člověku za kasou říct „Dobrý den. Kartičku/aplikaci ne/mám. Kartou prosím. Děkuji a hezký den/víkend/svátky/šťastný nový rok.“

Slyším, vidím, vnímám, čtu nebo potkávám tak člověka. Cítím se vláknem přediva naší civilizace či alespoň mého okruhu blízkých.

Vyhodnoťte si, nakolik jste připojení svou pozorností k internetu a odpojení od lidí a reálného světa kolem vás. Popište si to nějakou mírou, třeba „XX online ku XX offline procent“. A pak si naciťte, nakolik jste s tím v pohodě.

Chcete víc procentních bodů pro offline? Zapište si možnosti „jak“ a jednu si zvolte. Stačí jedna, protože malá změna je udržitelná a dáte si čas nacítit si, jestli se něco zlepšuje. Vyhnete se panice, že se vám hroutí svět, a snad i „FOMO“.

Pak třeba přijde chuť na změnu druhou, třetí…

Jste online, abyste byli propojení s lidmi? Zahrňte to do svého celkového dojmu spokojenosti. O tu přece jde.

Přeji vám hladký update vašeho offline prohlížeče.