“S Petrem jezdím na jachtu každý rok. Nejedná se o klasickou jachtu, jak si ji představuje většina lidí. Petr vždy organizuje akce se záměrem jít do hloubky a s přesahem. Vždy připraví program, na který budeš dlouho vzpomínat. Když se do programu naplno a s důvěrou ponoříš, tak dostaneš nejen týden na moři, ale projdeš transformačním prožitkem, urovnáš si myšlenky, posuneš o kousek dál své aktuální problémy. Pokud budeš chtít, tak Ti Petr nenápadně poskytne koučovací rozhovory.

A když už budeš mít pocit, že jachta je dávno za Tebou, tak se Ti Petr mile připomene. Ani nebudeš vědět jak, a po roce se myšlenkami vrátíš na jachtu a rekapituluješ, kam ses za rok posunul a zda ses dostal tam, kam ses chtěl dostat.

Jachtu s Petrem si nenechám ujít. Je to pro mě každoroční rituál, který mi pomáhá žít naplno a přitom neztrácet půdu pod nohama. A k tomu si i krásně odpočinu.

Pokud čekáš bujaré večírky a alkohol v ledničce, tak nejezdi, budeš zklamaný.”

Když jsem se před časem dostal do psycho-spirituální krize středního věku, měl jsem dojem, že žiju ideální život – práce, domov, manželka, děti, auto. Navenek bylo vše v pořádku, uvnitř ale prázdno. Necítil jsem radost ani emoce, bezdůvodně se zhoršil můj zdravotní stav, ztratil jsem chuť k jídlu a vůbec jsem netušil, co znamená duchovní život a jak se správně starat o sebe. Byl jsem tu pro všechny, jen ne pro sebe. Neuměl jsem říct opravdové „NE“, nevěděl jsem, kam kráčím, ani co je moje cesta.

Začal jsem proto hledat pomoc a absolvoval jsem mnoho kurzů u různých lektorů a mentorů. Mezi nimi i kurzy Petra Hadače – „Syndrom hodného kluka“ a plavbu jachtou v Itálii. Právě tyto dvě zkušenosti pro mě měly obrovský přesah.

Na naší spolupráci se mi líbilo, že Petr dokázal vytvořit bezpečný prostor, kde jsem mohl být sám sebou. Překvapilo mě, jak prakticky a přitom hluboce se dá pracovat s tématy, která jsem do té doby vůbec neznal. Byl to pro mě silný zážitek, který mi potvrdil, že jsem se rozhodl správně.

Díky objevení své cesty a těmto kurzům se můj život doslova otočil o 180°. Začal jsem znovu cítit emoce, naučil jsem se žít a být víc autentický. Najednou jsem měl pocit, že moje žena i děti jsou spokojenější – a dnes mi sami říkají, že jsou šťastní, že mě mají.

Vnímám, že když jsem se změnil já, má to pozitivní dopad na celou rodinu i okolí. Jsem víc komunikativní, otevřený, méně hodnotím a víc žiju to, co opravdu chci. Poprvé v životě jsem svému otci řekl „NE“ – a právě tím se náš vztah s otcem i matkou začal uzdravovat.

Dnes už chápu, že moje krize byla darem. Posunula mě na duchovní cestě, naučila mě milovat své emoce a vážit si života. Cítím se konečně šťastný – a dokážu vnímat radost i v okamžicích, kdy není všechno ideální.

Za tuto zkušenost jsem Petru Hadačovi nesmírně vděčný. Nic bych z toho nevzal zpět.