[Pondělní inspirace #1]
Vždycky ustoupíš?

Petr Hadač, kouč a konzultant osobního rozvoje, Pondělí motivace

Napsal Petr Hadač

Pozorovatel lidských příběhů a osudů. Kouč, mentor a lektor osobního rozvoje, který se učí nejen z kurzů a knih, ale také svého života.

inspirace | syndrom hodného kluka

Kolikrát už jsi šel proti sobě, jen abys „udržel klid“?

Nechceš se hádat. Nechceš být za sobce. Nechceš, aby si o tobě někdo něco myslel.

Jenže ono se to kupí:
  • Drobnosti (u těch se ustupuje snadno, rychle a nenápadně)
  • Nároky druhých (to už obnáší nějaké ty emoce – signály zevnitř)
  • Významné ticho (abys na základě minulých zkušeností sám vyhodnotil, že máš ustoupit, protože za chvíli tvým místem projede vlak potřeb někoho jiného)
  • Pocit nedostatečnosti (že beztak neděláš dost – nejsi dost rychlý, nejsi dost pohotový, nejsi dost duchapřítomný na to, abys potřeby druhé strany odhadl)
A najednou máš dojem, že jsi ve vlastním životě cizincem. Kde jsi v tom všem ty?
Tuhle otázku si většina mužů (i žen) položí až tehdy, když už je pozdě. Chodí za mnou do koučovny a řeknou si o pomoc, protože už ví, co se vlastně stalo a co už nechtějí a jakou cenu museli za to zaplatit. Jen nevědí, co tedy dál…

Nemusí to být tvůj případ – můžeš svůj život začít řídit včas.

Malý úkol na dnes:
Vyber si jednu jedinou situaci, kde jsi v posledních dnech ustoupil, i když ti to uvnitř nesedělo. Napiš si ji na papír. A zeptej se sám sebe:
„Co bych potřeboval udělat nebo říct, aby to bylo fér i pro mě?“

Tohle zvědomění je první krok. Nemusí to hned něco změnit. Stačí si toho všimnout.
A příště si to třeba dovolíš udělat nebo říct nahlas. A to bude druhý krok.
Takhle začíná návrat k sobě. Malými kroky. Ale rozchodíš něco, o čem ses domníval, že je zatuhlé nebo dokonce srostlé.
 
Přeji nový “aha” moment!

Také by se vám mohl líbit…