Odvaha není absence strachu. Odvaha je vůle jít dál i tehdy, když strach cítíme. O vůli mluvíme stejnými slovy jako o svalu – je silná, slabá, vytrvalá. Čili je to síla. Síla překonat překážky, počínaje naším strachem.

Důvěra v život není naivní víra, že je všechno v pohodě. Je to hluboký postoj, že život se odvíjí tak, jak má. Že ať už se přihodí cokoliv, má to nějaký pozitivní smysl bez ohledu na to, jak je to někdy těžké, komplikované, náročné nebo i děsivé.

Často si myslíme, že nejdřív musíme mít jistotu nebo aspoň jasný plán pro život nebo jeho část. A teprve potom se můžeme odvážit dělat vykolíkované kroky vedoucí k vytoužené změně.

Jenže život to pak často ukazuje jinak a až zpětně vidíme, kolik kroků jsme ve skutečnosti udělali do neznáma. Následky některých kroků nebyly v souladu s plánem (a tudíž s onou jistotou). Takže nám ta cesta beztak přinesla neplánované výzvy a lekce.

Občas někdo prohlásí, že kdyby věděl, co ho čeká, vůbec by nezačal. To je potvrzení toho, co tu píšu, domnívám se. A někteří pak dodávají: “a to by byla škoda”.

Co tedy dělat, abychom se nezabrzdili ve chvíli, kdy se v našich motorech a kotlích rozpálilo nové nadšení nebo chuť?

Podle mě docela stačí, abychom nečekali, ZDA nějaké změny a komplikace nastanou, ale rovnou počítali s tím, ŽE určitě nastanou. A tudíž nemá smysl se vyhýbat jak jim, tak samotným rozhodnutím. A protože nevíme, co přesně nám život připraví, nemá ani moc smysl připravovat se na všechny možné scénáře.

A tady na scénu nastupuje důvěra v život. V to, že přinese to, co potřebujeme (ne nutně to, co chceme).

Postupně jsem objevil několik pozitivních atributů takové důvěry:

• pomáhá mi vůbec začít
• pomáhá mi snít o věcech, o kterých jsem si dříve snít netroufal
• už vím, že „změny plánu“ až zpětně začnou skládat smysl. A někdy ho odhalím i rychle. Bonus 🙂
• mohu do všeho jít s odvahou, ale bez důvěry v život se ta odvaha časem vyčerpá
• ale hrozí, že bez odvahy ta důvěra zůstane jen ezoterickou myšlenkou kdesi v hlavě

Důvěra v život se také nabízí tehdy, když si dovolíme pustit kontrolu tam, kde už nás svírá.
Když přestaneme bojovat s tím, co je.
A místo otázky „co když to nevyjde?“ si položíme jinou: „Co když právě tohle je cesta, která mě má něco naučit?“A co když má smysl, který mohu zahlédnout až později, zpětně?

🔥 Výzva na tento týden 🔥

Zamyslete se: Kde v životě teď stojíte na hraně a váháte udělat první krok?
Vyberte si jednu takovou situaci a položte si dvě otázky:

1. Co by udělala odvaha?
2. Co by udělala důvěra v život?

Napište mi, co Vám z toho vychází jako to nejlepší, co dál můžete udělat. Třeba Vás budu moct povzbudit dál.

Přeju Vám důvěry-plný a odvážný týden.