Na první dobrou to může znít jako kontroverzní tvrzení, až dogmatické:
JAK DĚLÁME COKOLIV, TAK DĚLÁME VŠECHNOPřece ve skutečnosti máme k různým věcem různý přístup. Ne?

Nabízím můj úhel pohledu.

Nejde o to, brát to doslova a dostat se z toho až do nějaké schízy. Jde o to, poznat lépe sebe sama a uvědomovat si, že ke všemu, co děláme, přistupujeme MY. Kdo tedy jsme očima našich činností?

To, jak umývám nádobí, zavazuju si tkaničky, vstávám z postele, přistupuju ke svým úkolům, ale i k odpočinku… to všechno o nás něco vypovídá a promítá se do VŠECH činností.

Také se to promítá do celé naší budoucnosti. Ukazuje to směr našeho vývoje.

A proto stojí za to každou činnost dělat vědomě a správně. Soustředit se. Vnímat u toho své tělo, nakolik je to možné. Dýchat.

Něco jako hlavní hrdina filmu Karate Kid, když natíral plot nebo leštil auto. Rutinně dělal stejnou sadu pohybů a jeho úkolem nebylo udělat tu práci nějak, ale dělat ji správně. Jeho fokus nebyl na výsledek, ale na proces. Při orientaci na výsledek je jedno, jakým stylem natřu plot nebo vyleštím auto. Zkrátka mám hotovo a to je ten cíl. Ale Karate Kid dosáhl něčeho podstatnějšího.

Výsledky totiž neříkají mnoho o tom, kdo my jsme. Zvenku to tak může vypadat – třeba náš titul na vizitce, jakým autem jezdíme nebo v jakém domě a na jaké adrese bydlíme. Vyšší vypovídací hodnotu má, jaký je náš proces. Někteří vystudovali školu „nějak“ a v první práci nic neumí. Někteří ji skutečně studovali, zajímali se, chodili na praxi a po škole byli mnohem dál. A někteří už při škole založí start-up.

Výzva na tento týden
U každé činnosti dne si všímej, jaký je Tvůj postoj k ní. Co to o Tobě vypovídá TOBĚ? Co se o sobě dozvídáš? Zapiš si to, s nejvyšší možnou úrovní sebe-upřímnosti. Ať už jsou to slova příjemná či nepříjemná. Dozvíš se tak o sobě něco víc.

Přeji nový “aha” moment!