Nespokojenost je motor lidského vynalézání. Jakmile je něco nepříjemného nebo není dostatečně příjemného, přemýšlíme, co bychom s tím mohli vymyslet:

• Úzké stezky? Vytvoříme široké cesty.
• Cesty jsou křivé? Srovnáme je.
• Stále ještě drncají? Vyasfaltujeme je a vymyslíme chodníky.
• Moc do kopce? Zařízneme je do něj nebo vyrobíme schody.
• Schody moc náročné? Eskalátory a výtahy!

Nejspíše spousta věcí vznikla tak, že se někdo v něčem “rýpal”, na něco přišel a pak se zamyslel nad tím, jaký by to mohlo mít užitek: zjednodušení, vylepšení, usnadnění. Anebo třeba zábavu. A zábava je přece usnadnění života také, ne?

Nevymýšlíme věci, aby nám bylo hůře. Pokud nepočítám některé zákony a podobně, že…

A tak můžeme být za nepříjemnosti vděční. Nebo za tuhle naši vlastnost.

Otázka je, jestli to samo o sobě není i prokletí. Vytvořili jsme i spoustu potíží. Ale to je další téma.

Úkol na tento týden
Sepiš si své nespokojenosti. A potom se na ně znovu podívej a vyber si takovou, která tě ponouká ke hledání či vynalézání řešení. Pak se do toho pusť nebo si to alespoň naplánuj. A až to budeš dělat, občas si zvědom, jak se při tom cítíš. Najdeš v tom i to potěšení? Třeba z toho, že teď svůj život děláš v nějakém ohledu přívětivějším.

A občas se podívej na ten seznam nespokojeností a podívej se na to, kolik příležitostí ti to dává k opakování toho pocitu.

…tak snad je ten pocit příjemný! 🙃

PS: Anebo se na to taky můžeš… A to je pak jaký pocit? A je trvalý nebo se ta nespokojenost vrátí jako bumerang?