Zkušenost. Jedno z těch slov, která mají citelnou váhu, jak u nás samých, tak ve společnosti. Pokud máme zkušenosti a můžeme to o sobě říct, je to příjemná váha dávající pocit stability. Pokud zkušenosti nemáme, je to spíše nepříjemná tíha. Chybějící zkušenosti bývají důvod, proč něco neděláme nebo proč nás nepřijmou do zaměstnání. Praxe je sexy.

Jak tedy nabýt zkušeností? Když se objeví příležitost, někdo si řekne “to jsem ještě nezkusil, jdu do toho”, někdo si řekne “to jsem ještě nikdy nezkusil, do toho raději nejdu”. Jenže když něco nezkusím, nezískám zkušenost a tím pádem nebudu v dané věci zkušený. Nikdy. Mohu si o tom leccos přečíst, mohu se podívat, jak to dělá někdo jiný, ale bez vlastní zkušenosti informace neprojdou do buněk našeho těla. Zůstanou v hlavě jako hromádka dat, která časem upadnou v zapomnění. Jak se říká, šedá je veškerá teorie a zelený je strom života. A komu se nelení, tomu se zelení.

Tip 1:

Pokud vám v něčem chybí zkušenosti, nezastavujte se v tomto bodě. Místo toho pokračuje v úvahách dál s otázkou “jak zkušenosti získám?”.

Tip 2:

Pokud na otázku “Už jste to někdy dělal?” odpovíme pouhé ne, zcela necháváme na druhém člověku rozhodnutí, zda nás ke spolupráci pustí. Pokud dodáme, že to chceme zkusit, aktivně tím ovlivníme náš život. Přímo, hned. Dáme tím totiž najevo, že něco chceme. Když naše přání, že chceme něco dělat, dáváme najevo, je mnohem vyšší šance, že dostaneme příležitost. Pak už zbývá jen příležitosti využít a dřív či později budeme opět o něco zkušenější.

Příběh na závěr

Kdysi jsem studentům medicíny v brněnské nemocnici u svaté Anny, nezkušeným budoucím zubařům, svěřil svůj chrup a bylo to náročné pro všechny zúčastněné. Pomůcky studentům padaly na podlahu a nová plomba byla tak vysoká, že bych nerozkousal ani jablko, natož jemné jídlo.  Pan profesor nakonec situaci zachránil, samozřejmě. Odcházel jsem s pocitem, že jsem svou trpělivostí, klidem a velkou dávkou důvěry přispěl do výuky. Vzpomínám na to s úsměvěm a věřím, že už dávno jsou z těch lidí zkušení zubaři. A kdo ví, možná si vzpomenou i oni na mne. Pokud potkáte někoho, kdo Vás požádá o příležitost, zvažte to. Možná je to šance, jak tomu člověku zprostředkovat jeho vlastní zkušenost. U dětí to platí x-násobně 🙂

Ať se strom Vašeho života zelená!