Sebevědomí. Slovo, který si každý muž osvojil jako povinnost — buď sebejistý, věř si, makej na sobě. Jenže kolik z nás ví, kde se to skutečné sebevědomí bere a kolik ho jen předstírá, protože jinak to nejde?

Většina z nás se sebevědomí neučila. Zdědili jsme ho — nebo jeho absenci — z toho, jak nás vnímali otcové, učitelé, první parta kluků na hřišti. Věta “chlap se nebojí” nebo “buď silný” se do nás propsala dřív, než jsme vůbec věděli, co znamená si věřit.

A tak dnes někteří balancujeme mezi přehnanou jistotou navenek a tichou nejistotou uvnitř. Jiní se schovávají za skromnost, která je ve skutečnosti strach z vlastní velikosti.

Kde se ve mně bere moje sebevědomí — a kde je jen naučená maska?

Co se stane, když si přiznám, v čem si nevěřím?

Bez průvodců, bez správných odpovědí. Jen prostor sdílet, co v nás na téma sebevědomí skutečně je. I toje mužský kruh, do kterého vás tímto zvu.